NET4GAS, s. r. o., je držitelem licence na přepravu v České republice. V rámci této licence zajišťuje tranzit zemního plynu přes území ČR, jeho dovoz od zahraničních dodavatelů do ČR a vnitrostátní přepravu tuzemským partnerům. V souladu s energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění) umožňuje přístup do přepravní soustavy na principu práva přístupu třetích stran. NET4GAS dále zajišťuje přepravu zemního plynu skladovaného v podzemních zásobnících plynu. Společnost je členem České plynárenské unie a Evropské asociace provozovatelů přepravní soustavy (GTE).
Oddělení přepravy a obchodu se zemním plynem si vynutily evropské směrnice a na ně navazující novela českého energetického zákona. Plynárenské společnosti byly tedy k 1. 1. 2006 rozděleny na dva samostatné právní subjekty – na provozovatele přepravní soustavy NET4GAS a obchodníka se zemním plynem RWE Transgas. Tím byl zajištěn prostor pro vstup dalších obchodníků, kteří se rozhodli prodávat zemní plyn na českém energetickém trhu.
Odběratelé v České republice ročně spotřebují přibližně deset miliard metrů krychlových plynu, z toho však pokryjí tuzemské zdroje jen jedno procento. Zbytek je nutné dovážet. Nyní je to z 25 procent z Norska a ze 75 procent z Ruska. Provoz přepravní soustavy byl zahájen již v roce 1973. Za celou dobu spolupráce se zahraničními partnery nedošlo ani k jedinému vážnému výpadku. I kdyby se to však stalo, díky podzemním zásobníkům plynu s celkovou kapacitou téměř tři miliardy metrů krychlových má Česko velkou rezervu.
NET4GAS disponuje tranzitní soustavou, která je tvořena plynovody o celkové délce 2455,5 km. Propojuje ji šest kompresních stanic a dvaadvacet vnitrostátních předávacích stanic. Potrubí o jmenovitém průměru DN 800 až DN 1400 přepravuje plyn o jmenovitém tlaku 6,1 MPa, 7,35 MPa a 8,4 MPa.
Ve vnitrostátních předávacích stanicích je na tranzitní soustavu napojena soustava vnitrostátní. Tvoří ji plynovody o celkové délce 1183 km s potrubím o průměru od DN 80 do DN 700. Při přepravě je tlak zemního plynu od 4 MPa do 6,1 MPa, přičemž přibližně 85 procent potrubí je vybudováno pro tlak 6,1 MPa. Z vnitrostátní soustavy je pak zemní plyn předáván přes dalších 75 předávacích stanic do distribučních systémů regionálních distribučních společností a přímým odběratelům. Ve všech předávacích stanicích je instalováno obchodní měření množství plynu. Kvalita plynu je měřena na 15 uzlových místech soustavy.
Zemní plyn je do a z České republiky předáván na čtyřech hraničních předávacích stanicích. Dvě se nacházejí v Hoře sv. Kateřiny, Lanžhotě a další dvě jsou na území Německa – ve Waidhausu a Olbernhau. Současně je zde objemově a kvalitativně měřen.
Zajišťují požadovaný tlak zemního plynu v potrubí. V ČR je nalezneme v Kralicích nad Oslavou, Kouřimi, Břeclavi, Hostimi a Veselí nad Lužnicí. V přepravní soustavě jsou postaveny s odstupem přibližně 100 km. Celkový instalovaný výkon kompresních stanic je 351 MW.
Zemní plyn je vysoce výhřevný přírodní plyn bez barvy, chuti a zápachu, s výbornými užitnými vlastnostmi. Je směsí plynných uhlovodíků a nehořlavých složek (zejména dusíku a oxidu uhličitého). Jeho charakteristickým znakem je vysoký obsah metanu.
Existuje více teorií. Vzhledem k tomu, že se nejčastěji vyskytuje společně s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), hovoří se nejčastěji o tom, že se postupně uvolňoval při jejich vzniku jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Na počátku vzniku zemního plynu tedy mohly být rostlinné a živočišné zbytky. Podle jiné teorie však vznikal řadou chemických reakcí z anorganických látek. V poslední době američtí vědci přišli s další, tzv. abiogenetickou, hypotézou, podle které zemní plyn vznikl štěpením uhlovodíků, které se na naši planetu dostaly v době jejího vzniku z vesmírné hmoty. Tyto vyšší uhlovodíky se postupně štěpily až na metan, který pak pronikal k povrchu Země.
Důvodem je zejména jeho pozitivní vliv na zlepšení stavu životního prostředí. Je totiž bez nadsázky skutečným ekologickým palivem. Nezatěžuje ovzduší oxidem siřičitým (SO2) a pevnými částicemi jako popílek a prach, na který se vážou rakovinotvorné látky. Zemní plyn při spalování produkuje pouze tzv. termické oxidy dusíku, v důsledku čehož jsou emise NOx 25- až 30procentní ve srovnání s uhlím a 30- až 40procentní ve srovnání s kapalnými palivy. Emise kysličníku uhelnatého ze zemního plynu jsou v porovnání s uhlím o dva řády nižší. Také emise CO2 jsou ve srovnání s tuhými palivy o 40 až 50 procent nižší a ve srovnání s kapalnými o 30 až 35 procent nižší.
Plynovody jsou uloženy v zemi, takže nenarušují tvář krajiny. Potrubí o metrovém průměru se ukládá metr pod zem. Stavební pruh přitom lze omezit až na třicet metrů šíře. V optimálních podmínkách může půda po dvou letech od prvního výkopu opět sloužit svému původnímu účelu.
Zemní plyn je uživatelům k dispozici 24 hodin 7 dní týdnu a 365 dní v roce. Plynové spotřebiče nabízejí rychlou a snadnou regulovatelnost spalovacího procesu. Obsluha zařízení je velmi jednoduchá – před topnou sezonou stačí spotřebič zapnout a po skončení vypnout. Odběratel je přímo napojen na distribuční síť, nemusí tedy budovat sklad či zásobník ani zajišťovat dodávky paliva – zemní plyn tedy znamená úsporu investičních nákladů.
V důsledků velkých vzdáleností, které musí zemní plyn od ložiska k zákazníkovi překonat, je dálková přeprava nejnáročnějším článkem celého procesu. Je možná potrubím nebo ve stlačeném či zkapalněném stavu tankery. Plynovody jsou vedeny nejen po souši, ale mohou být také položeny na mořském dně. Tankery jsou využívány pro přepravu přes moře na velké vzdálenosti – např. do Evropy je takto dodáván stlačený zemní plyn (CNG, PNG) a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Alžírska, Nigérie nebo Austrálie. LNG zatím v ČR využíván není. RWE se však podílí na výstavbě terminálů na chorvatském ostrově Krk a v nizozemském Rotterdamu a do budoucna považuje LNG za možný zdroj zemního plynu pro ČR.