Aktuální odběrový stupeň pro zemní plyn pro celé území ČR je: Základní odběrový stupeň.

Historie

Čtyřicet pět let historie NET4GAS je historií efektivních, bezpečných a spolehlivých přepravních služeb poskytovaných zákazníkům 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Díky své výhodné poloze v srdci Evropy hrálo Československo, a později Česká republika, na evropském trhu se zemním plynem vždy důležitou roli.

První úvahy o tranzitu přes Československo

První zprávy o exportu ruského zemního plynu do střední a západní Evropy byly zveřejněny v polovině 60. let 20. století. Možnost exportu byla ruskou stranou zprvu odmítána v důsledku objektivní racionalizace klesající produkce na Ukrajině, později však byla potvrzena, avšak pouze pro objem jedné miliardy krychlových metrů pro celé tehdejší Československo. Na základě tohoto rozhodnutí byla zahájena výstavba prvního mezinárodního plynovodu s názvem Bratrství se jmenovitým průměrem 700 mm a jmenovitým tlakem 5,5 MPa. Do provozu byl plynovodu uveden v roce 1967, a tím začala distribuce ruského zemního plynu v Československu (na Slovensku a na jižní Moravě) a následně první zkušební tranzitní přeprava tohoto plynu do Rakouska. V  Československu tak byl zahájen přechod od svítiplynu na zemní plyn.

O dalším rozvoji přepravy ruského plynu do střední a západní Evropy se uvažovalo v několika variantách. Po řadě technických a politických jednání bylo roku 1971 rozhodnuto, že plynovod pro účely této tranzitní přepravy povede napříč Československem. V návaznosti na toto rozhodnutí byl další postup nezvykle rychlý. A k jeho realizaci v následujících letech výrazně přispěla společnost Transgas.

Založení společnosti a rozvoj přepravní soustavy v Československu

V návaznosti na mezivládní dohodu z prosince 1970 byl v dubnu 1971 založen národní podnik Tranzitní plynovod Praha (působící v zahraničí pod názvem Transgas), který byl pověřen funkcí přímého investora a současně provozovatele budoucí tranzitní soustavy. V následujících dvou letech byly vybudovány a uvedeny do provozu tři kompresní stanice a cca 1100 km plynovodů, a byly tak dodrženy termíny první přepravy plynu do Rakouska (Baumgarten), Německé spolkové republiky (Waidhaus) a Německé demokratické republiky (Hora Svaté Kateřiny).

Ropná krize z roku 1973 zvýšila význam tranzitního plynovodu pro dodávky alternativní čisté energie z nové zdrojové oblasti. Po první fázi výstavby tranzitního plynovodu následovaly další, které postupně zvyšovaly výkonnost celé soustavy. S tím byla spojena i potřeba vyšších kapacit plynovodních magistrál na území SSSR, na jejichž výstavbě se Transgas rovněž podílel. 

Míra růstu přepravní kapacity československé přepravní soustavy pro zemní plyn v 80. a 90. letech minulého století byla ohromující. Z původních 28,0 mld. m3 ročně, o nichž se soudilo, že budou nadlouho konečným množstvím, vzrostla přepravní kapacita během tohoto období postupně až na 53,0 mld. m3 ročně a později na 73,0 až 80,0 mld. m3 ročně.

Rozdělení Československa

K 1. lednu 1993 bylo Československo rozděleno na Českou republiku a Slovenskou republiku a ke stejnému datu došlo k  rozdělení aktiv československé přepravní soustavy na teritoriálním základě. Stejný princip byl použit pro rozdělení tranzitních smluv. Obchodní rozdělení československé přepravní soustavy bylo dokončeno o rok později, 1. ledna 1994, kdy byla na česko- slovenské hranici uvedena do provozu nová hraniční předávací stanice v Lanžhotu.

Nedávná historie

V roce 2001 rozhodla vláda České republiky o privatizaci českého plynárenství a novým vlastníkem společnosti se stala společnost RWE Gas. V důsledku legislativních požadavků na právní oddělení činnosti („legal unbundling“) byly odděleny činnosti provozovatele přepravní soustavy a v roce 2006 byla založena nová samostatná společnost RWE Transgas Net. V roce 2010 byla společnost RWE Transgas Net přejmenována na NET4GAS, a to v souvislosti s pokračujícím procesem oddělování přepravy plynu od vlastního obchodování s plynem dle regulační politiky Evropské unie, jež požadovala úplné oddělení strategie obchodní značky pro přepravní činnosti od obchodních činností vertikálně integrovaných plynárenských společností.

V roce 2013 prodala skupina RWE svůj obchodní podíl ve společnosti NET4GAS konsorciu Allianz Capital Partners a Borealis Infrastructure. Allianz je největší pojišťovnou v Evropě a spravuje druhá největší aktiva na světě. Od roku 1998 investuje do alternativních aktiv, jako je infrastruktura a obnovitelné zdroje energie. Borealis je infrastrukturním nástrojem OMERS, jednoho z největších kanadských penzijních fondů, který investuje do infrastruktury rovněž od roku 1998.

Nová propojení ve střední Evropě

Do pozdních 90. let 20. století byl jedinou cestou pro export ruského zemního plynu do Evropy tranzitní koridor přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku / Rakousko. V roce 1999 byl zahájen provoz plynovodu JAMAL přes Polsko, který znamenal částečné převedení vývozu ruského plynu na nové přepravní cesty. Tento trend pokračoval v letech 2011/2012 realizací projektu plynovodu Nord Stream přes Baltské moře a jeho napojením na přepravní soustavu České republiky prostřednictvím plynovodu OPAL v Německu. Za tímto účelem vybudovala společnost NET4GAS plynovod GAZELA, který se stal jednou z největších investic do energetické infrastruktury v České republice v posledních letech.

Za účelem dalšího zvýšení bezpečnosti energetických dodávek v Evropě realizovala společnost NET4GAS v letech 2011 - 2015 další projekty zaměřené na zvýšení kapacity zpětného toku ve směru západ-východ a na lepší propojení s podzemními zásobníky plynu a se sousedními provozovateli přepravních soustav.

Společnost NET4GAS nadále hraje aktivní roli při propojování a integraci evropských trhů s plynem, zejména svými projekty severojižního koridoru, který umožní napojení české přepravní soustavy na nové cesty a zdroje dodávek zemního plynu.